Zkuste mrknout na studium tradiční čínské medicíny v naší úžasné Shanti Academy!

Tak tohle je moje megadílo… bylinkovou spirálu jsem chtěla mít na zahradě od té doby, co jsem se o ní dočetla. A nyní je na světě! A protože se mě na bylinkovou spirálu ptá hodně lidí, v tomto článku se dočtete, jak ji vybudovat. Nám už doma zbývá jen ta nejpříjemnější činnost – její osázení

Umístění

Umístění bylinné spirály je dost zásadní. Podle otce permakultury Billa Mollisona by měla být umístěna tak, aby na ni navazující zdroj vody (u nás stará litinová vana) byl orientován na jih. Tím, že se jedná o tvar spirály, se totiž stejně v jejím obvodu vytvoří různá mikroklimata – část spirály bude sama stínit v určitou dobu jinou svoji část, nahoře bude nejtepleji, dole nejméně teplo a zároveň vzhledem k vodnímu zdroji i nejvlhčeji.

Budování

Bylinná spirála sestává z kamenů, cihel nebo jiného netoxického materiálu (na to si dejte pozor). Kdo nechce budovat stavbu (protože toto je seriózní stavba), může jen navršit zeminu a na ni rozmístit kameny – tomu se pak říká jednoduchá bylinková spirála. Je to ale méně stabilní konstrukce, proto jsme zvolili klasickou spirálu. Znamená to tedy, že budete potřebovat někoho, kdo vám vykope „základy“ (stačí 20 cm do hloubky), které pak podsypete štěrkem (opět nezávadným, nehodí se třeba struska). Nezapomeňte si nechat dát ornici zvlášť!!! To, co je pod ornicí, není tak kvalitní, ale taky to využijete, protože kopec je velký. Ornici nakonec na spirálu vrátíte třeba v kombinaci s pískem a humusem (viz níže).

Rozměry

Rozměr spirály je na vás, ale platí, že čím větší, tím lepší. Pro malou zahrádku vám stačí 1,5 metru v průměru, i méně, ale čím větší rozměr, tím více „mikroklimat“ se vám na jedinou spirálu „vejde“. My máme spirálu o průměru tři metry a jsem ráda, že jsem neudělala jen dvoumetrovou.

Stavba

Pro představu vývoje spirály v čase (níže): stavbu jsme provedli na jaře v roce 2017. Začali jsme rozmístěním (rozhrnutím) podkladového sypkého materiálu. Je dobré jej ve spirále na výšku cca 10 cm mít, protože funguje jako (další) drenáž. Přes podsyp se vám navíc odspodu nedostanou hraboši. My zvolili štěrk. Na podsyp jsem rozmístila staré krabice z dodávek od Freshbedýnek, jež jsem zbavila izolep. Fungují jako mulč, i když s podsypem to není nutné. Doporučuje to ale Storl, Holzer i Mollison, tak jsem uvěřila velikánům :-). Doprostřed jsem dala starý pařez, který jsme si na zahradě schovávali pro případy, jako jsou tyto. Druhý tam ještě zůstal a zatím tvoří „divočinu“ našeho pozemku. Pařez je dobrý proto, že začne tlít a bude dodávat nahoru živiny. Až se rozpadne, samozřejmě zemina ve spirále trochu „sesedne“, ale to se dá vyřešit dosypáním kvalitní zeminy. Pokud máte spirálu dost velkou, můžete přihodit odlomky cihel a další nezávadný stavební materiál, bude fungovat jako další drenáž. Pak začnete po obvodu skládat cihly.

Zdroj vody

Ke spirále by měl přiléhat zdroj vody (u nás jezírko ze staré vany), na jehož dno položíte savou textilii (opět pozor na nezávadnost, staré koberce bývají lecčím napuštěny. My zvolili novou stavební textilii – viz foto vpravo). Část textilie bude přesahovat do spirály a tam ji zaházíte první vrstvou hlíny. To potom bude fungovat jako knot a povede to vodu i v období sucha do spodní a nejširší části spirály, kde by měly být nasazeny vodomilné rostliny (např. máty). Ze všech těchto důvodů je dobré zdroj vody u spirály mít. Stačí kýbl, jen bych volila kovový. My měli štěstí na paní, která se potřebovala zbavit báječné staré, ale naprosto nepoškozené smaltované vany. Nepoškozenost je důležitá, aby nezačala nádoba předčasně rezivět (přece jen v ní bude, jak doufáme, trvale voda) a propouštět.

Voda má u spirály několik funkcí:
  • svlažuje vzduch ve svém nejbližším okolí
  • stejně jako cihly drží teplo – přes den se vyhřeje, v noci teplo vyzařuje a zahřívá nejbližší byliny
  • je místem, kde při troše štěstí začnou žít drobní živočichové, kteří si poradí s řadou zahradních škůdců (u nás žabky)
  • mohou v ní růst užitečné (jedlé) rostliny

Směr spirály

Pozor na směr spirály – jestli bude po směru hodinových ručiček, nebo proti němu. Záleží ale na tom, jak to berete (zda od středu ven, nebo zvenku do středu, takže je to vlastně asi jedno, dejte na svůj dobrý pocit :-). Naskládejte první „kruh“ cihel do výšky, kterou chcete, a zasypejte hlínou. Hlínu přihrnujte k cihlám, aby se s ní lépe a dříve spojily a suchá zídka byla pevnější. Nepoužívejte mezi cihly žádná lepidla ani jiný spojovací materiál, chcete tam pěstovat byliny do kuchyně, které pak budete jíst :-). Pak pokračujte skládáním dalších oblouků cihel a pomalu přisypávejte zeminu. Takto proveďte celou spirálu až nahoru. Vždy přisypávejte aspoň část zeminy, aby stavba lépe držela.

Dokončení

Na dokončení jsem použila kombinaci koupeného humusu, koupené kvalitní zeminy na venkovní použití a písku (ten jsem si nechala přivézt ze stavebnin). Písek je dobrý proto, že provzdušní těžší půdy a rostlinám zajistí podmínky typické pro jejich zeměpisné pásmo – tudíž je jasné, že půda provzdušněná pískem bude dobrá například pro bazalku a další jižní rostliny. Nahoru na spirálu a na všechnu půdu patří nakonec dobře vyzrálý humus. Půda se před osázením má nechat pár dní „sednout“. To je důvod, proč moji spirálu vidíte neosázenou. S měsíci, a hlavně příští rok, kdy bude osázená od jara, sem přidám i fotky, jak to vypadá po nějaké době.

Jaké rostliny patří na spirálu?

Neměly by být příliš expanzivní, což třeba máty jsou. Pokud tam takové rostliny chcete mít, je dobré je nasadit je do prostorově ohraničené nádoby, třeba starého hrnce, a teprve vsadit do spirály. Tím se nebudou šířit mimo vyhrazenou zónu. Dále si zjistěte, která žádaná rostlina má ráda jaké podmínky. Tam, kde spirála hází stín, patří byliny, jež aspoň trochu stínu potřebují (zde platí – více biotopů se vytvoří na větší a vyšší spirále). Dolů k „patě“ spirály a k vodě patří vodomilky. Do vany můžete nasadit orobinec, mátu vodní, tužebník jilmovýinformace o jeho použití najdete zde atd.)

Poznatky:

  • spirálu můžete udělat (kromě výkopu asi, ten jsme si nechali udělat předem) za jeden den, pokud máte navezený materiál (vanu/nádobu, štěrk, písek, cihly, zeminu, humus atd.). A pokud máte k dispozici chlapskou ruku. Ženě to bude trvat podle manuální síly pár dní až týdnů
  • je to náročnější, než to vypadá
  • je z toho lepší pocit, než by člověk čekal 😉
  • bude to vzbuzovat pozornost okolí (k nám chodili na čumendu sousedi)

Užitečné zdroje:

  • Holzerovi Claudia a Josef Andreas, J. Kalkhof: Království bylinek v permakulturní zahradě (Alman, Praha 2015)
  • Storl, W.-D.: Zahrada jako mikrokosmos (Eminent, Praha 2016)
  • Svoboda J.: Kompletní návod k vytvoření ekozahrady a rodového statku (SmartPress, Praha 2013)

Vývoj spirály v čase:

Léto 2020:

Některé rostliny jsme museli osázet znovu, jiné se drží a postupně osidlují i spáry mezi cihlami. Podařilo se z nové terasy udělat fotku shora, která ukazuje krásně celý prostor spirály a rozložení bylin. Nahoře je zlehka vidět navazující stará vana – „jezírko“, ke které směřuje (a tak to bylo míněno) celý trs máty (bůhvíjaké, ona se postupně sama rodově prolíná 🙂 ). V dolní části spirály (při pohledu na obrázek) je volné místo: nedařilo se tam echinaceím.

Červenec 2019:

Na jaře jsme nahrubo vypleli. Letos jsme nedosazovali žádné rostliny, jen jsme přesadili z domu bobkový list (ten musí přes zimu do interiéru). Samy vyrostly následující rostliny:

  • Vrbice kyprej

    jahody

  • meduňka
  • máta vodní i peprná
  • tymián
  • mateřídouška
  • rozmarýn
  • divizna (!)
  • vrbice kyprej (nezasazovaná, zasadila se sama)
  • popenec

Jezírko samo vygenerovalo do léta stávající rostliny, které tam byly při založení zasazeny. Níže fotky:

 

Květen 2018:

V dubnu jsem spirálu nahrubo vyplela a počátkem května na ni nasadila přibližně pět nových rostlin (dvoje rajčata na samotný vrchol spirály a nějaké tymiány). Zbytek vyrostl po zimě sám z toho, co bylo zasazeno vloni. Během měsíce (zalévám cca jednou týdně shora) se spirála takto zazelenala. Samy se znovu objeviily tyto rostliny: echinacea (třapatka), máty (vodní a peprná), měsíček lékařský, kopřiva, mochna husí. Radost mám rovněž z jezírka, které sice v horku a po zimě musíme trochu „vyplet“ a doplnit hladinu vody, ale které začíná vypadat jako pravá vodní džungle. V jezírku po roce samy znovu vyrostly – vachta trojlistá, šípatka, orobinec a další. Hladina jezírka je stíněná rostlinami kolem, které neplejeme a díky nimž má vodní život svůj klid – zleva roste bujaře vrbice kyprej (na „břížku“), která v létě rozkvete a jejíž květy poputují do slivovice na tinkturu.