Prarodiče a vnuci – vztah pro dlouhověkost a pevné ledviny

Jaký mají vztah vaši rodiče k vašim dětem? Jsou jim dobrými prarodiči? Vědí prarodiče, že jejich vztah s vnuky je pro jejich zdraví, dlouhověkost a zdravé ledviny zásadní? V dnešní době se často setkáváme s tím, že lidé neumějí (nebo/a nechtějí) přijmout své stárnutí. Mimo jiné se to projevuje tím, že prarodiče už neumějí být prarodiči. Vzpomeňte si na své prarodiče. Jací byli? Jak se k vám chovali? Co vám do života předali? A pokud jste již sami prarodiče, položte si tytéž otázky z pohledu svých vnuků:

  • jací jsme podle našich vnuků?
  • jak se k nim chováme? Jako zralí a moudří, nebo jako věčně nespokojení, nemohoucí a frustrovaní senioři?
  • co svým vnukům předáváme?
  • a předáváme jim vůbec něco kladného a pozitivního?

Trend současnosti: prarodiče jako by neexistovali

Mnoho současných lidí s malými dětmi zjišťuje, že jejich rodiče (a rodiče partnera) nejsou ochotni (a někdy možná nejsou ani schopni) přebrat ani na chvíli péči o své vnuky. Babičky i dědečkové bývají zaměstnaní, i když to často už nemají zapotřebí (a co je důležitější – i když se to dá s časem stráveným s vnuky sladit, tak to často nedělají!). Raději chodí po svých aktivitách nebo se doma dívají na televizi, místo aby mladé rodině vypomohli tím, že jim na chvíli odeberou energeticky náročné potomky. Hloubku a šíři problému, který tím vyvstává, si však takovíto prarodiče neuvědomují.

Proč je vztah s vnuky důležitý i pro prarodiče?

Vnuci tady totiž nejsou jen proto, aby dělali svým prarodičům radost a aby se jimi prarodiče mohli chlubit: prarodiče by zde měli být pro své vnuky proto, aby jim nejen předali svou životní moudrost (související s pevnými ledvinami, a tedy elementem vody), ale také proto, aby jim ukázali to všechno, na co rodiče prostě často nemají čas. Rodiče jsou totiž většinou v nejproduktivnější fázi života a musejí se postarat o prosté materiální potřeby nejen svých dětí, ale i svých.

Babička a dědeček jako zásadní učitelé

Hlavním úkolem prarodičů je, aby byli pro své vnuky učiteli. Kdo z prarodičů tento základní úkol prošvihne, jej bohužel už nikdy ničím jiným (ani dárky, ani vydíráním) nedožene, a navíc tím poškodí vývoj svých vnuků. Rovněž z psychologického hlediska totiž platí, že rodinná posloupnost má být takováto:

  • v první pomyslné řadě vnuci a vnučky
  • za nimi jejich rodiče jako štít a hlavní zázemí
  • za rodiči funkční prarodiče, kteří tím „nesou“ váhu už dvou následujících generací (pokud se ale starají o své ledviny, nebude to pro ně zátěž, nýbrž radost a poslání)

Vnuci, kteří nemají dostatečnou „oporu v zádech“ ze strany prarodičů, cítí, že i jejich rodiče jsou jaksi „na vodě“, že jim za zády něco (někdo) chybí. Takoví lidé potom nebývají v životě pevní, nepropluvají životem snadno a doslova jim chybí kořeny.

Takto postavená rodina přečká mnoho a většinou vybuduje silný a zdravý rod.

Vnuci jako nejcennější dar

Další, co si moderní dědečci a babičky bohužel často neuvědomují, je fakt, že vnuci pro ně nejsou časovým a materiálním omezením, ale darem, jenž jim zprostředkuje nový pohled na život – a ten bude o to cennější, že bude filtrován pevnými ledvinami rozumného a moudrého stáří (neboli zkušeností). Je velká ztráta pro obě strany – vnoučata i prarodiče – jestliže prarodiče v tomto svém úkolu selžou.

Prarodičovská role a zdraví

Vraťme se ale zpět k moudrosti a ledvinám, jež se pojí s prarodičovským (neboli seniorským) věkem. Moudří prarodiče jsou tedy ti, kteří:

  • jsou pro své vnuky vzorem
  • tráví s nimi maximum svého času
  • takto věnovaný čas nepovažují za ztrátu, ale za svůj zisk

Ti naplňují poslední element monády (vodu), ti se dostanou k moudrému stáří (ledvinám). Takoví lidé nebudou ve stáří strádat, protože budou vědět, že seniorský věk patří k životu a že znamená završení především mentálních a citových znalostí a dovedností, přestože nám tělo chátrá. A mimochodem – do seniorského věku dojdeme všechni, pokud se nám nestane ta tragédie, že bychom zemřeli mladí :-).

Přejme si proto všichni, abychom se o své ledviny dokázali starat tak, že budeme jednou skutečně moudrými, ochotnými prarodiči, kteří budou se svými vnuky trávit maximum času, budou z nich čerpat mládí a radost, ale nebudou je energeticky vysávat, a naopak jim budou poskytovat zázemí moudrosti a bezvýhradné lásky.

Ukázka z mé chystané knihy Vztahy podle pěti elementů.