Vlasy – naše ozdoba a možná taky stres aneb O problémech s nimi

Posledních pár let jsem si s vlasy užila své. Byla jsem zvyklá mít je narostlé nejméně pod lopatky, házet načerno obarvenou hřívou… věděla jsem, že moje “háro” je můj poznávací znak, byla jsem na ně hrdá, ale zároveň jsem je brala tak nějak jako samozřejmost. To byla velká chyba! Pak během pouhých pár měsíců, možná jednoho dvou let, nastala proměna. Vlasy mi zplihly, přestaly držet tvar, ale především neskutečně zřídly. začala jsem pátrat po tom, co a proč se mi stalo. Trvalo to hodně dlouho, ale snad jsem už tento proces pochopila a snad jsem už na správné cestě za standardní vlasovou kšticí :-).

Celý článek k tomuto tématu (a tématu klimakterium) najdete tady.