Pro nakladatelství Eugenika připravuji knihu Tibetská pulzní léčba autorky Elviry Schneider. A protože právě procházíme obdobím, jež tibetská léčba připisuje velkému mozku, nabízím vám citaci z této knihy pro inspiraci, čemu se v následujícím období věnovat.
Úroveň orgánu
Mozek je ústřední správní oddělení těla, shromažďují a vyhodnocují se v něm veškeré informace a ukládají se do paměti. Velký mozek je nejmladší částí centrálního nervového systému, v němž se nacházejí „vyšší“ funkce, na rozdíl od mozkového kmene, kde jsou „nižší“ funkce jako instinkt a vitální funkce. Mozek je sídlem vědomí: všech vědomých vjemů, vědomého jednání, vůle, kreativity a paměti. Dělí se na pravou a levou hemisféru:
- Pravé hemisféře se připisuje nonverbální komunikace, představivost, intuice, pocity, kreativita, spontánnost, zvědavost, hravost, riziko, syntéza, přehled, souvislost, prostorová orientace a celistvost.
- Levé hemisféře náleží řeč, čtení, počítání, rozum, logika, pravidla, zákony, soustředěnost, analýza, věda, jednotlivost, časová orientace a postupný pokrok.
Barva srdce: cyklámenová (neboli magenta, zářivě růžovofialová)
Zvířata přiřazená k srdci: liška a papoušek
Země, jež má stejnou frekvenci vibrací jako srdce: Tibet (a řeč latina)
V období velkého mozku se nacházíme v polaritě mezi rozumem a inteligencí. Velký mozek je vyvinutý tak, aby podával vysoký výkon, má mnoho schopností, především racionální uvažování, které má zvláště od doby osvícenství mimořádně důležitou hodnotu. Může jednat nezávisle na pocitech srdce a břicha, což vede k tomu, že se na světě dějí věci, jež vůbec nejsou inteligentní a mnohdy jsou až kruté. Megalomanie tyranských vládců, vyčerpávání země, vybíjení zvířat …, to všechno je důsledkem převahy mysli nad citlivou inteligencí srdce. Tato inteligence vznikla z vnitřního spojení se srdečním a břišním centrem, ze sjednocení mozkového kmene, Varolova mostu a velkého mozku.
Čas velkého mozku nás vyzývá k vědomému spojení se srdcem, abychom se vyhnuli oddělování a separaci a soustředili se na to, co spojuje a sjednocuje. Buďte opatrní, abyste nespoléhali pouze na svůj rozum. Nezapleťte se do nekonečných hádek, jen abyste dokázali, že máte pravdu. Svět rozumu je chladný svět bez srdce. Být inteligentní znamená, že vnímáte i hlas svého srdce. V tomto harmonickém stavu se cítíte spojeni sami se sebou a následujete vnitřní hlas svého srdce – inteligenci.
Polarity
Pro dvě mozkové hemisféry existuje krásná metafora – ptačí křídla. Aby se pták mohl vznést do vzduchu a letět, potřebuje obě dvě křídla. Pokud jedním křídlem mává málo, nebo ho vůbec nemá, nemůže létat. Stejně tak my, lidé potřebujeme obě poloviny mozku a jejich harmonickou spolupráci, abychom se cítili úplní a mohli rozvíjet svoji inteligenci a komunikovat. Levá hemisféra, jež odpovídá za pravou polovinu těla, vytváří kvality, které se považují za mužské atributy a vyjadřují se řečí. Pravá, ženská polovina mozku odpovídá za levou stranu těla a zpracovává smyslové vjemy jako vůně, chuť, tvar a zvuk.
Vraťme se však nyní k obrazu ptáka, jeho křídla zastupují polarity v našem životě. Během vývoje velkého mozku jsme se naučili rozlišovat ano a ne, světlo a tmu, ženské a mužské, ale i správné a chybné, dobré a zlé. Vnímání reality závisí na našich podmínkách, jež ovlivňuje sociální prostředí, náboženství, v němž vyrůstáme, kultura, výchovné metody, hodnocení našeho okolí a mnoho dalšího.
Učíme se pojmenovávat věci, abychom mohli komunikovat. Pojmenováním člověka, rostliny, zvířete nebo předmětu jsme schopni se dorozumět. Lidský mozek má navíc velkou schopnost ukládat informace. Říkáme tomu paměť. Máme krátkodobou a dlouhodobou paměť a náš mozek se rozhoduje, do které z pamětí co uloží. Tyto selektivní schopnosti nám také umožňují myslet v polaritě, rozdělovat na dobré a špatné. Na jednu stranu to zlepšuje náš úsudek, na druhou stranu omezuje naše vnímání. Pokud se naučíme, že černá barva kůže je horší než bílá, bereme pak Afričany za lidi druhé kategorie. Život v polaritě, v černo-bílém myšlení nebo se zaměřením na buď–anebo v nás vytváří pocit rozdělení a stísněnosti. Slovo nebo je polarizující, slovo a spojuje. Inteligence se pohybuje někde uprostřed, na zádech mezi „křídly“. Odtud pozorujeme svět ze všech stran a rozšiřujeme svůj pohled. Pokud není náš rozum zatížen posuzováním a hodnocením, zažíváme vnitřní mír, vyrovnanost a opravdové štěstí. Tehdy můžeme dovolit svému velkému mozku, aby pro nás efektivně pracoval. Pokud však tíhneme k jedné straně, dostaneme se do potíží, ale pokud jsme v rovnováze, můžeme létat.
Moc myšlenek: myslím, tudíž jsem!
Během vývoje velkého mozku se lidé naučili myslet abstraktně, analyzovat a chápat různé věci. Mozek je jako počítač: uloží data, umí je zařadit do souvislostí a vyvolat z paměti. Největší elektrický náboj je tam, kde se v nejmenším prostoru vyskytuje nejvíce nervových spojení. Tu a tam se musí počítač vypnout, tu a tam si i my musíme udělat přestávku a uvolnit své soustředěné myšlenkové pochody. Musíme dát prostor tajemství života. Protože rozum nedokáže pochopit něco, co jej přesahuje. Vědu nikdy neunaví zkoumání života, člověka, vesmíru a hmoty. S každým novým objevem se vynoří nové otázky a pokaždé zůstane nejasný kousíček. Například jsou tu nové poznatky o molekulách vody. Chovají se tak nelogicky, že každá snaha nalézt v tom nějaký smysl dosud selhala. Snaha pochopit tajemství života vede k tomu, že objevujeme další a další nová tajemství. Rozum nedokáže pochopit věčnost, to je nemožné. Ale i konečnost nám nahání strach. Abychom tento strach nevnímali, snažíme se demystifikovat tajemství, pochopit neuvěřitelné, vyřešit záhady a získat vliv tam, kde jsme bezmocní. Snaha ovládnout život a smrt vyplývá z touhy uniknout nejistotě a bezmoci, s nimiž se musíme nevyhnutelně střetnout tváří v tvář smrti a pomíjivosti.
Mozek – datová paměť
Existuje jeden skutečný příběh, podle nějž mozek dokáže poznat jen to, co už se naučil a zažil: když australští domorodci uviděli poprvé loď, nebyla to pro ně loď, ale viděli jen silný pohyb vzduchu na horizontu. Chvíli ji pozorovali a pak se vrátili ke své každodenní práci. Krátce nato je přepadli neznámí lidé, protože loď mezitím přistála. Domorodci si toho všimli teprve v okamžiku, kdy před nimi stáli cizí lidé. Dosud pro ně byla loď naprosto neznámá věc a nedokázali ji poznat.
Mozek má funkci zapamatovat si nové poznatky. Snaží se tak v budoucnu vyhnout bolestným zážitkům. Nevíme přece, jaké by to bylo čelit podobné situaci úplně novým způsobem. Rozum se přiklání ke starému a proto si vytváří strach, že by se někdy mohlo přihodit něco mnohem horšího. „Přehlíží“, že to, z čeho má strach, se stalo už dávno a nikdy se to nevrátí. Strach z opakování, doplněný představami a obrazy ještě horších situací, nás uvnitř zahání do úzkých, a tak si kolem sebe budujeme ochrannou zeď před imaginárními hrozbami zvenčí. Čím více svému rozumu dovolíme věřit hororovým scénám, jež si sám vytváří, tím méně zůstáváme v kontaktu s okamžitou skutečností, vnímáním svého těla a momentálními pocity. Naše veškerá pozornost je soustředěná v hlavě a v myšlenkách, směsi vzpomínek a obrazů promítnutých do budoucnosti.
Vznik psychóz a jiných duševních chorob
Následkem nadměrně strachem aktivovaného myšlení se nám silně napínají svaly na šíji a podél páteře a průtok energie přes nervy z hlavy do těla a z těla do hlavy je značně omezený. Elektrický náboj v mozku se zvyšuje stejně jako při strachu a odpojení od pocitů. Vnímání emocí je omezeno, vnímání těla je oslabeno. Pokud tento stav trvá několik let, může vést k různým duševním chorobám, psychózám a schizofrenii. Přebujelá mysl si vytvoří představu, že se můžeme nade všechno povyšovat, že můžeme ovládat přírodu, svůj život i ostatní lidi. Rozum převezme absolutní kontrolu nad srdcem a tělem. Vládce může používat svoji moc k dobru svého lidu nebo se stát tyranem.
Šamani léčitelé říkají o duševních chorobách následující: „Člověk se může zbláznit, pokud se jeho duše nebo její část ztratila, nebo pokud se jí zmocnila cizí síla.“ Při léčbě se pak šamani snaží vrátit duši zpět do těla, nebo vyhnat cizí sílu.
Transcendence velkého mozku
Kapacita mozku může být využita k tomu, k čemu je určena: k logickému myšlení, vědeckému zkoumání, komunikaci a zpracování informací. Avšak jeho skutečně největší schopností je možnost transcendence, tedy překročení smyslových vjemů a rozumových možností. My lidé dokážeme vnímat sami sebe jako jednotlivé živé bytosti. Náš duch dokáže přehodnotit a překonat sám sebe. Jsme schopni klást si největší otázky života a přijímat odpovědi mimo své myšlení.
Tibet má spirituální tradici jako žádná jiná země a tato tradice byla vždy využívána k rozvoji vědomí na nejvyšší úrovni. Indický guru Ramana Maharší odpověděl na otázku sebepoznání: Kdo jsem?
„Říká se, že duch vychází z mozku.“ Ramana Maharší odpověděl: „Kde je mozek? V těle. Říkám, že tělo je pouze projekcí mozku… Je to duch, který stvořil tělo a mozek v jednom, a pak zjistil, že mozek je sídlem ducha.“
Meditační mudra pro velký mozek
Pohodlně a zpříma se posaďte v meditační pozici na židli nebo na meditačním polštářku. Uvolněte ramena a držte ruce ve výši srdce, ve vzdálenosti asi 10 cm od sebe navzájem. Zaměřte svoji pozornost na střed své hlavy. Nechte svůj dech volně proudit srdcem a břichem. Vědomě se tímto způsobem několikrát nadechněte a vydechněte.
Nyní zavřete oči a představte si zářivou růžovofialovou barvu, jakou mají bramboříky. Soustředěni na mudru velkého mozku zazpívejte tón „C“ ([si:]). Můžete tón měnit, zeslabovat, zesilovat. Nechte tón vycházet ze své hlavy, dokud se velký mozek nenaladí na jemnou frekvenci.
Asi po pěti minutách nechte tón doznít, uvolněte ruce a volně je položte na stehna. Ucítíte, co ve vás pozice rukou, tón a vizualizace barvy vyvolaly. Uvědomte si své myšlenky a pocity, ale nelpěte na nich. Víření myšlenek se za chvíli uklidní. Na konec cvičení položte své ruce do klína a chvíli bez hnutí vyčkejte. Můžete také odpočívat v leže na zádech.
Proud léčivé energie pro srdce
Jako aktivní partner se pohodlně a zpříma posaďte po pravé straně hlavy pasivního partnera na polštářek nebo na podlahu.
Dotýkejte se ukazováčkem a prostředníčkem své levé ruky bodu přímo na středové ose obličeje těsně za linií vlasů partnera. Ukazováčkem a prostředníčkem pravé ruky se dotýkejte malé prohlubně přímo nad partnerovou hrudní kostí.
Nyní na kontaktní body jemně zatlačte a ucítíte pulz. Pulz lze dobře vnímat, pokud tlak není ani příliš slabý ani příliš silný. Musí být přesně akorát. Společně s partnerem zazpívejte tón velkého mozku „C“ ([si:]), nejméně třikrát. Snažte se udržet svoji přítomnost a pozornost u toho, co vnímáte, a ujistěte se, že je váš partner uvolněný.
Po 5–10 minutách se přesuňte na druhou pozici. Váš partner se otočí na břicho a vy se posadíte po levé straně jeho těla. Dotýkejte se palcem a ukazováčkem své levé ruky každým na jednom ze dvou bodů, které se nacházejí asi tři prsty nad vnitřními hroty lopatek. Ukazováčkem a prostředníčkem své pravé ruky se dotýkejte kostrče pasivního partnera. Opět vyvíjejte na oba body tlak, dokud neucítíte pulz. Tentokrát bude tlak poněkud silnější než na obličeji. Zazpívejte společně s partnerem tón velkého mozku „C“ ([si:]), opět nejméně třikrát, a věnujte mu veškerou pozornost.
Po dalších 5–10 minutách ukončete proud léčivé energie a pak dopřejte svému partnerovi i sobě čas na odpočinek.
Obrázek převzat z http://www.metaphysics-for-life.com/brain-hemispheres.html