Sirup připravený z netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera) je výbornou variantou k různým dalším květovým sirupům. Recept jsem upravidla podle Petera Beckera, průkopníka v konzumaci nejen jedlé divočiny, ale přímo invazivní jedlé divočiny. K výrobě potřebujete pouze květy z netýkavky. Má jemnou “růžovou” chuť a hodí se třeba na zdobení lívanečků nebo jiných sladkých jídel a dezertů. Netýkavku žláznatou najdete hlavně kolem potoků, kde je vlhčeji.

Celý recept najdete tady.

Želé připravené z netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera) je tak krásně růžové, že okamžitě získalo jméno Barbie želé. Recept jsem upravidla podle Petera Beckera, průkopníka v konzumaci nejen jedlé divočiny, ale přímo invazivní jedlé divočiny. K výrobě potřebujete pouze květy z netýkavky.

Celý recept najdete tady.

Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) je invazivní druh rostliny, procházející původně ze západního Himálaje, jenž se rozšířil doslova do celého světa. Obývá především lužní lesy, špatně snáší sucho, nedostatek světla a vyšší nadmořskou výšku. Jako u většiny invazivek i zde platí, že s čím si neumíme jako lidé poradit, to bychom se měli naučit využít. Proto vás provázím tématem jedlé divočiny na speciálních stránkách, kde najdete jejich kulinářské (a částečně i léčebné) využití. Využít k vlastnímu prospěchu lze i netýkavku.

Více info o netýkavce žláznaté najdete tady.

AKTUALIZOVÁNO! PŘIDÁN PODROBNÝ RECEPT NA ZPRACOVÁNÍ!

Kopřiva jako adaptogen? Ano, kopřivový semínkový “hrozen” jím je stejně jako to, co nám roste nejblíže a co bývá často daleko lepší (nebo stejně dobré) než věci, které kupujeme za velké peníze a které pocházejí třeba i z dalekých konců světa, jako je třeba ženšen. Po ruce míváme vynikající domácí adaptogeny, které mohou prospět našemu zdraví. Začněme tedy tím, co to vlastně vůbec je adaptogen.

Více si můžete o kopřivě jako adaptogenu přečíst tady.

Penízek rolní je doprovodná polní rostlina, která se bohužel vyskytuje hlavně na okrajích uměle přihnojovaných polí. Lokalita, kde penízek sbíráte, je zásadní! Jedná se o brukvovitou jednoletku, která umí vyrůst až do výšky 40 cm. Název nebyl v historii (a různých jazycích) zvolen náhodně; tvar lusků připomínal zemědělcům minci – halíř. Zdálky a mladá vám může z dobrých důvodů připomenout kokošku pastuší tobolku; obě rostliny jsou blízké příbuzné.

Všechny informace najdete tady.

Přesličku rolní považuje Wolf-Dieter Storl za jednu z nejužitečnějších a nejléčivějších rostlin nejen luk a polí, ale také našich zahrad. Nejenže pomůže nám ke zdraví, ale lze z ní udělat například výbornou hnojivou jíchu. Planetární signatura přesličky je více než jasná: je to saturnská rostlina, připomínající kostlivce, tudíž její hlavní indikací bude kosterní a obecně opěrný aparát těla. Přeslička obsahuje obrovské množství křemíku a může být součástí domácího Dologranu.

Celý článek najdete zde.

Na tomto webu jsem (si) před třemi lety slíbila, že vám budu přinášet foto a informační dokumentaci k tomu, jak se během let vyvíjí moje bylinková spirála spojená s jezírkem ze staré smaltované vany. Zde se tedy můžete podívat na aktuální fotky spirály a tady na jezírko (vždy scrollujte dolů).

Božská jahodová pěna je recept, který čekal na své odhalení třicet let… když jsem byla teenager a žila ještě ve Zlíně, sousedka nám jednou ročně přinesla mističku čehosi růžového božské chuti s jahodami, co připomínalo nebeskou manu… otázka je, proč jsem si od ní nikdy nevzala (nebo vzala a ztratila) recept… po dlouhém pátrání na internetu jsem pak onen recept objevila!

Celý recept najdete zde.

Třešně podle čínské medicíny výborně posilují kůži a slezinu, krásně “vylaďují” zažívání a dělají dobře játrům. Jejich sezona je ovšem velmi krátká. Proto si zaslouží zpracovat tak, abychom jejich benefity mohli využívat také v zimě. Dobrou variantou je pikantní marmeláda z třešní.

Recept a vlastnosti třešní podle TCM najdete tady.