Zkuste mrknout na studium tradiční čínské medicíny v naší úžasné Shanti Academy!

Léto Zbožňované ženy je článek, který reaguje na občasné dotazy, kde že jsem se ztratila a proč aktuálně nedávám nic na web ani na Facebook. A tak jsem si řekla, že vám přiblížím své letošní léto, svoje aktivity v něm, drobné plány (i když vím, že bůh se při nich směje) a „state of mood“ (cosi jako stav nálady). Vždy na jaře a v létě se totiž ze mě poslední roky stane vášnivá čtenářka a realizátorka více či méně ekologických až permakulturních opatření v naší pomalu vznikající zahradě.

Terasa, základ komunikace mezi domem a zahradou

Těsně po dokončení

Ano, opravdu to tak vnímám. Bydlíme v našem domě sedm let a teprve letos jsme se – vlastně neplánovaně, jak už to tak bývá – dostali k tomu, abychom vybudovali terasu. Najednou získal dům i jeho okolí (k terase jsme nechali celý dům „obkroužit“ chodníčky) úplně novou dimenzi, bez přehánění. Sice ještě nemáme zastínění, což trochu ztěžuje pobyt na slunci hlavně mně s mou naprosto bílou a neopálitelnou kůží, ale i to bude!

A když už terasa… tak – bylinková spirála!

Práce na bylinkové spirále

O bylinkové spirále jsem toho mnoho načetla v minulosti i letos, takže když už jsem si nechala v rohu terasy udělat ten nádherný „zub“, kam měla bylinková spirála v budoucnu přijít, začal mi v hlavě vrtat červíček, který říkal – „a na co čekáš“? Protože toto je splnění mého mnohaletého snu, při kterém navíc prakticky pomáhám (tahám cihly, písek, zeminu, osazuji, ale taky hledám bezplatný materiál…). Protože mezitím jsem ji dokončila, tady je jí věnován samostatný článek.

Zahrada, zahrada, zahrada…

Budoucí zelí

Už třetí rok máme na zahradě další prvek z permakulturní filozofie, a sice vyvýšený záhon z kvalitní navezené zeminy. Samy se na něm vysemeňují měsíčky, libeček, máta a meduňka, každoročně sadím česnek, kedlubny, zelí, lilek, okurky a další zeleninu a obměňuji jim stanoviště. Z ovoce máme na záhonu „jen“ jahody, které se o sebe ovšem taky starají samy. Když je vlhko (což letos naštěstí je), stačí tu a tam záhon odplevelit. No a denně několikrát posbírat nájezdy zrzavých slimáků…

Jóga? Jóga!

Koncem června jsem měla poslední lekci posledního kurzu letošního školního roku

Přiznám se, že letošní skončený školní rok mi dal zabrat… přestože jsem na volné noze a mým hlavním oborem je příprava knih, týdně jsem několik hodin učila – ať už jógu či tradiční čínskou medicínu, k tomu jsem organizačně zajišťovala provoz naší krásně rozběhnuté školy TCM Academy. Výsledkem byla velká únava, kterou jsem pociťovala poslední týdny v červnu, a mé rozhodnutí po šesti letech bez pauzy letos vynechat v létě jakékoli lektorské aktivity. Sice bylo mnoho pokušitelů (díky za váš zájem!), kteří se mě snažili v mém rozhodnutí zviklat („aspoň jedna jóga!“), ale jsem ráda, že jsem se nedala a že toto léto „držím pusu“ poněkud více než roky předchozí. Díky tomu jsem se vrátila k příjemnému intimnímu praktikování vlastní jógy a hledání nových cest pohybu a zvnitřnění nejen pro sebe, ale taky pro své další lektorování. Cvičím prakticky denně a nechávám se vést výbornými lekcemi jógy na Youtube (např. Kassandra) od různých anglických a amerických učitelů.

Odpočinek

S puboškama na výletě

Před naším domem a před výletem po okolí…

Je pro mě jako pro hyperaktivní „volnonožařku“, matku dvou pubošek, spolumajitelku domu a pozemku a provozovatelku akčního zapsaného spolku Shanti Academy opravdu výzvou. Ale snažím se. Což je, jak doufám, vidět i v „nečinnosti“ na facebookových stránkách Shanti Yoga Studia, TCM Academy, Zbožňovaná žena, Den pro férový život a dalších. Snažím se o prázdninách pracovat maximálně čtyři hodiny denně a stejnou dobu „bdělého stavu“ odpočívat. Což mi tak úplně nejde bez činnosti, takže čtu knihy (hodně je jich od Wolfa-Dietera Storla, skripta do tradiční čínské medicíny atd.), do odpočinku ale zahrnuji i (často fyzicky náročné) práce na zahradě a samozřejmě pohyb. Jezdím na svém úžasném kole, pohybuju se po Rychvaldu a okolí a užívám si načučování do sousedovic zahrad a životů. Kolo je můj velký miláček, a i když jeho konstrukce způsobuje pěkný „záběr“ na nohy, protože se „nezapřu“ rukama, jsem šťastná, že ho mám a že na něm můžu přes sezonu drandit.

Jak vidíte, moje léto je vlastně úplně obyčejné, a to je přesně to, co se mi na něm líbí. Máte své letní příběhy? Své letní tempo? Napíšete mi o něm? Ráda vaše letní existování zveřejním! 🙂 Těším se na biodaniela@seznam.cz. Krásné léto přeji nejen sobě, Zbožňované ženě, ale všem zbožňovaným ženám – a jejich mužům…