Lotosový kořen (Nelumbo nucifera) není v Česku jako potravina moc známý, ale v asijské kuchyni a tradiční čínské medicíně má své důležité místo. Léčí neklid i infekční nemoci. Je možné jej užívat syrový, vařený i smažený. Číňané jeho využití obohatili ještě o další možnosti úpravy. Lotosový kořen seženou zájemci ze středních Čech v pražské SAPĚ, ostatní na internetu.

Více informací o této mimořádné potravině najdete zde.

Houby jsou nedoceněný poklad zdraví a chutné kuchyně. Proto se snažím je zařazovat v různých variantách, druzích a podobách co nejvíc do svého života. Dnes vám nabízím jemně upravený recept podle Jamieho Olivera z dřívějších dob, díky němuž si připravíte zdravé, lahodné a jednoduché jídlo.

Celý recept a zdravotní účinky žampionů najdete zde.

Nabízím vám tyto tematické okruhy, které spojují teorii s cennou praxí: Planetární dělení bylin, prarostlina, moderní medicína x klasická fytoterapie, Sezony v bylinářství – jaro, léto, podzim a zima se sběrem a zpracováním léčivek, Jedovaté rostliny a houby: Zahrádka bohyně Hekaté (využití nebezpečných rostlin a hub v minulosti a současnosti), Jedlá divočina: jak v praxi sbírat, využívat a v kuchyni používat divoké byliny a zeleninu.

Všechny informace s rozkliky najdete zde.

Je to ekologické, je to in, je to zdravé, je to plné živin, které z konvenčního ovoce a zeleniny již pomalu mizejí… řeč je o jedlé divočině (neboli divokých bylinách, divoké zelenině). S tím, jak jsme zvyklí brát potraviny z regálů supermarketů, postupně skoro vymizela schopnost získávat cenné jedlé položky našeho jídelníčku z přírody. Přitom její dary jsou nezatížené konvenčním zemědělstvím, obsahují skoro stejné množství živin jako v dřívějších dobách a jsou zadarmo. Pojďte se s nimi naučit vařit!

Všechny přednáškové okruhy z tématu Západní bylinkaření najdete zde.

Naše česká bylinkářská tradice (a většina evropských) ztratila kontinuitu znalostí pro využívání jedovatých rostlin a hub pro léčitelské účely. Vlastně jsme došli tak daleko, že se jedovatých složek přírody bojíme. Mnohdy je čeho: najdeme u nás jedny z nejjedovatějších rostlin a hub na planetě, například bolehlav plamatý, muchomůrku zelenou nebo rulík zlomocný. Ani otrava vraním okem čtyřlistým není zrovna příjemná…  jak tedy jedovaté druhy poznat? Na které rody a čeledi si dávat pozor? Lze vůbec “jedule” k něčemu využít?

Všechny přednáškové okruhy z tématu Západní bylinkaření najdete zde.

Přednáška a/nebo workshop, který vás naučí základním sezonním pracím bylinkáře tak, jak jdou za sebou v průběhu kalendářního roku. To vše s ohledem na pět elementů tradiční čínské medicíny. Těšit se můžete také na praktické výlety do přírody s poznáváním a sběrem léčivek a na jejich zpracovávání.

Všechny přednáškové okruhy z tématu Západní bylinkaření najdete zde.

Tento pátek se od 16.00 hod. můžeme na výstavě Zdraví a duše potkat na mojí józe pro zdravý pohybový aparát a potom v neděli od 14.00 na hodinovém úvodu do Vztahů podle pěti elementů. Celý program s mými přednáškami, workshopy a pobyty na tento školní rok najdete zde na webu v Kalendáři akcí.

U muchomůrky růžovky se jedná o výjimečně léčivé a chutné houby, stojí za to se je naučit sbírat a používat! POZOR ALE! Je totiž zaměnitelná za jedovatou muchomůrku tygrovanou! Proto jsem vám dnes jako makro snímky nafotila rozlišovací znak obou druhů – jejich prstenec.

Celý článek najdete tady.

Dnes na procházce jsem konečně identifikovala křídlatku japonskou, obávaný “zavlečený” plevel, jehož význam objasňuje ve svých vynikajících knihách americko-německý etnobotanik Wolf-Dieter Storl. Tento neofyt (stejně jako bolševník velkolepý nebo třeba netýkavku žláznatou) lze přitom využít v přírodě i kuchyni.

Celý článek najdete zde.